Ačkoliv bylo Bulharsko již v minulých desetiletích tradiční dostupnou letní destinací českých turistů, jejich návštěva byla jen málokdy zaměřena na poznávání horských krás této země. Asi 100 km jižně od hlavního města Sofia se nalézá pohoří Rila, které je současně největším bulharským národním parkem. Rila je poměrně dobře turisticky vybavena a turistické stezky tak spojují nejen různé kulturní i přírodní dominanty oblasti, ale také četné horské chaty. Tyto chaty jsou v odlehlejších oblastech zchátralé či chudě vybavené, jinde však přeměněny v kvalitní ubytovny, až v poměrně luxusní hotely.
Jedna ze stezek spojujících dvě významné rilské dominanty propojuje Rilski manastir a lokalitu Sedemte ezera. Oba tyto body jsou klíčovými turistickými cíly návštěvníků Rily.
Historie Rilského kláštera začíná již v 10. století. Klášter vznikl nedaleko jeskyně, kde se sv. Ivan Rilský rozhodl zasvětit svůj život poustevnickému rozjímání a meditacím v horách. Ačkoliv byly budovy kláštera v průběhu věků několikrát zničeny přírodními i lidskými silami, a proto jeho současná podoba převážně pochází až z 19. století, po celou dobu své existence hrál areál Rilského kláštera velmi důležitou roli jako poutní místo. V současnosti se jedná o největší a nejhonosnější bulharský klášter zařazený na seznam UNESCO.
Pokud ho navštívíte, překvapí vás, o jak velký komplex budov se jedná. Výrazným prvkem centrální budovy kostela jsou malby, které zdobí stěny a podloubí. Působivé živé výjevy znázorňují nejen oslavu křesťanské víry, ale i hříšníky a apokalypsu. Návštěvníka překvapí svou neskrývanou drsností tematických výjevů místy se blížící obraznosti Hieronyma Bosche.
Rilski manastir je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Bulharsku a kromě jeho významu samostatného turistického cíle je vhodným výchozím bodem do Rilského pohoří. Rilski manastir je dostupný autobusem z cca 50 km vzdáleného města Dupnica, a to asi třemi spoji denně jedoucími přes nedalekou vesničku Rila.
Areál kláštera je v současnosti dokonale přizpůsoben movitým zahraničním návštěvníkům, a proto je vybaven restauracemi, poštou, ubytováním přímo v klášteře i nezbytnými prodejci suvenýrů. Přesto ani tento turistický rozruch nemůže přehlušit působivost architektury budov areálu. Samotný vstup do areálu kláštera je zdarma.
V případě, že se rozhodnete vypravit se od kláštera do hor, nabízí se možnost využití značené stezky směrem k Sedemte Ezera se zastávkou u chudší horské chaty Ivan Vazov. Tato cesta se dá při dobré kondici bezproblémově zvládnout za den.
Ačkoliv místní mapa nabízí téže možnost neznačené pěšiny podél potoka, která se podle nákresu jeví jako schůdná zkratka s vyústěním na značené stezce, nedoporučujeme ji využít. Z osobní zkušenosti je prvotním problémem nová oplocená zástavba při vstupu k výchozímu bodu pěšiny, následným problémem potom fakt, že tyto lesní pěšiny jsou zřejmě závislé na aktuálním pohybu lidí, a proto je jejich současný stav od mapy velmi odlišný. Jinými slovy doporučujeme tuto volbu pouze pro dobrodružné povahy, které se v případě ztracení pěšiny v lese nebojí začít šplhat prudce do svahu a cestou si prohlížet medvědí stopy. Hustý les vás však i na značené stezce čeká pouze zpočátku. Také stoupání je zpočátku nejprudší. Poté co dosáhnete určité nadmořské výšky, potěšeně zjistíte, že většinu místních hor tvoří oblé travnaté kopce s četnými jezírky, potoky, potůčky a spoustou volně pasoucích se koní. Značení trasy je na travnatých kopcích a náhorních plošinách řešeno tyčovou verzí. Rozcestníky nejsou nikterak unifikované, o to větší radost ale způsobí jejich nalezení a rozluštění.
V okamžiku kdy se poctivým celodenním sledováním značení ocitnete již na srázu nad Sedemte Ezery, otevře se před Vámi nevídaný výhled. Jezera svou barvou nezapřou ledovcový původ, a kdo by jim ho přesto upíral, toho jistě dokáží přesvědčit zbytky sněhu kolem některých z nich. Lokalita Sedemte Ezera je pro svou krásu hojně navštěvována, proto Vás po přechodu opuštěných liduprázdných hor překvapí množstvím lidí. Důvodem vysokého počtu návštěvníků zde ve výškách přes 2000 m n. m. je snadná dostupnost místa pomocí lanovky, která ústí v severní části lokality u místní horské chaty. Zdejší horská chata je právě z důvodu vysoké návštěvnosti stylizována do hávu lepšího hotelu.
Nejbližším městem je asi 20 km vzdálená Separeva Banya, kam můžete v případě zájmu pokračovat pěšky. Turistickým cílem Separevy Banyi je jediný gejzír balkánského poloostrova o teplotě 103⁰C, která mu přisuzuje roli pramene s nejteplejší minerální vodou v Evropě.
