Kazbek je se svoji výškou 5033 m n. m. třetí nejvyšší horou Gruzie. Nachází se v severní části země na hranici s Ruskem. A zejména díky své poloze a relativní snadnosti se u cestovatelů jedná o nejčastěji zdolávaný vrchol s výškou nad 5 000 m n. m. v Gruzii. Samotný výstup by při dobrém počasí neměl zabrat více jak 4 dny.
Výchozím bodem je ve většině případů vesnice Stepansminda, do které se pohodlně dostanete maršutkou ze Tbilisi po Military high way (10 GEL). Pokud je Kazbek jen dílčí cíl vašeho putování po Gruzii a nechcete s sebou neustále nosit horolezecké vybavení v podobě maček, úvazku, cepínu a lana, tak jistě uvítáte možnost půjčení tohoto vybavení právě ve Stepansminde. Kazbek, se také díky bývalé meteo stanici (dnes známé jako Betlemi hut) může pyšnit v podstatě takovým base campem před závěrečným výstupem na vrchol.
Půjčení vybavení
Ve Stepansmindě jsou dvě půjčovny. Známější Mountain house (který vznikl i za pomoci Člověka v tísni) a MTA (Mountain Travel Agency). Obě tyto půjčovny jsou od sebe vzdáleny asi 100 metrů. Mountain House byl v době našeho příjezdu zavřený, ale přímo v centru měl otevřenou jakousi pobočku v podobě malého stánku, který sloužil také jako infocentrum. MTA je umístěna na uzavřenějším prostranství, kde funguje i skvělá (a levná) hospůdka a malý ovocný trh. My se rozhodli pro půjčení věcí v MTA a to zejména díky nižší ceně a skvělému přístupu personálu :) Dohodli jsme se, že při vypůjčení po 16:00 a vrácení do 13:00 nám tyhle dva dny nebude počítat, takže jsme celkově platili jen tři dny, což se vyplatí :). Na počítači v kanceláři MTA můžete za poplatek využít i připojení k internetu. Dále je zde možnost zakoupit plynové kartuše (napichovací i šroubovací), ale cena byla tuším 37 GEL (oproti tomu ve Tbilisi stály 25 GEL). [note color=“#C1FFC5″] Cena za kompletní vybavení: sedák, mačky, cepín byla 21 GEL/osoba/den. Půjčení lana stálo 7 GEL/den. [/note] 1. den.
ze Stepansmindy odcházíme kolem páté odpolední. Ve městě a následně poté i cestou odmítáme taxíky, kteří se nám snaží namluvit, že ke kostelu Tsimba Tsameba je to naprosto nejhorší cesta, kterou s tak velkými batohy nemůžeme ujít a musíme proto využít jejich služby. S úsměvem je odmítáme a pokračujeme po svých. Přeci jen to co nás čeká dnes, je oproti dalším dnům jen taková rozcvička :) Cestu volíme po prašné cestě pro auta, která stoupá o něco mírněji nežli pěšina vedoucí téměř kolmo na vrstevnice. Jakmile opustíme lesní porost, tak se ocitáme na travnaté planině.
Zde již stojí několik stanů, tak i my najdeme vhodné místo a jelikož tmavé mraky věští déšť, tak je rychle stavíme. Déšť však nečekaně nepřichází, tak se vydáváme ke kostelu, který je vzdálen asi 700 metrů. Je odsud krásný pohled na město, které jsme před několika hodinami opustili. U vydatného pramene před kostelem nabereme do lahví vodu a vydáváme se zpět ke stanům, kde potkáváme český pár vracející se od Betlemi hut. Chvíli poklábosíme, odeženeme koně a zalézáme do stanů. Ještě než usnu slyším začínající bubnování dešťových kapek.
2. den
Čeká nás převýšení kolem 1500 m n. m. a překonání ledovcového úseku, proto vyrážíme již před sedmou hodinou. V ostatních stanech se ještě tvrdě spí. První půl hodinku jdeme hustým listnatým porostem, kde na sebe sklepeme všechnu vodu z nočního deště. Už kolem osmé hodiny se do nás však začínají opírat první sluneční paprsky, které ozařují i celý vrchol Kazbeku. Tak jen doufáme, že jej takto budou ozařovat i za dva dny ve stejnou dobu.
Ve výšce zhruba 3000 m n. m., když překonáme menší potok, dáváme krátkou pauzu na svačinu. Z železné trubky zde vytéká i pramínek vody, takže doplníme lahve a vodní vaky. Počasí už bohužel není zcela tak ideální jako ráno a v dálce je slyšet bouřka. Takže raději dojíme a pokračujeme, abychom u Betlemi hut byli co nejdříve. Cesta už nepokračuje po zelené travičce, ale ledovcovými morénami, kde je orientace o poznání horší. Bohužel jsme hned na začátku zřejmě nějak špatně odbočili a tak jdeme jinudy než bychom chtěli.
Přes morény se dostaneme až k ledovci, kde nás zastihává prudký déšť a bouřka. Raději nasadíme mačky, do ruky vezmeme cepín (skvělý nápad se při bouřce takto ověsit železem :) ) a vydáváme se přes ledovec. Po jeho překonání nás čeká ještě asi půl hodinové závěrečné stoupání k Betlemi hut, při kterém už není po dešti ani bouřce památky. V Betlemi hut (která se mimochodem jeví velmi punkově) zaplatíme za dva stany na dvě noci (10 GEL/1 stan/1 noc) a jdeme na ně najít vhodný plac. Zbytek dne víceméně jen relaxujeme a prozkoumáváme nejbližší okolí.
3. den
V noci hrozně sněžilo. před stanem mám dobrých 10 cm (spíše více) čerstvého sněhu. Chceme se aklimatizovat na zítřejší výstup a dojít do cca 4100 m n.m. Od stanů vyrážíme jen na lehko kolem deváté hodiny. Jelikož kvůli počasí na vrchol v noci vyráželo jen pár dobrodruhů (ten den ale Kazbek nikdo nezdolal), tak je cesta prošlapaná jen minimálně. V plánovaných 4 100 m n.m. to otáčíme a vracíme se zpět. U stanů dáme oběd, a přestože je ještě relativně brzy už žádný velký plán na dnešek nemáme.
Večer si v kuchyňce natočím vodu, kterou bezhlavě piji i přestože má benzinové aroma (zřejmě netěsnost čerpadla, ze kterého se benzín/nafta dostal do vody). Voda s příchutí paliva však tekla jen toto odpoledne, jinak byla naprosto bez zápachu, takže kdo ví, kde se stala chyba. Večer mě tedy pěkně bolí palice, ale pár prášků od Tomáše to úspěšně spravilo. Spát jdeme ještě za světla, čeká nás hodně brzké vstávání.
4. den
Vstáváme před jednou v noci. Věci už máme připravené a zabalené z večera, takže si uděláme pořádnou snídani a za svitu čelovek vyrážíme jako první. Počasí je naprosto vynikající, úplně vymetené nebe po kterém jsou rozesety tisíce a tisíce zářících hvězd. Jelikož je sníh hodně zmrzlý a pěkně klouže, tak už po zhruba hodince raději nasazujeme mačky. Mineme místo, od kterého jsme se včera vraceli a kousek nad ním nás dohání skupinka, která vyrazila chvíli po nás. Raději se navážeme na lano a pokračujeme.
Už začíná svítat a obloha se zbarvuje do krásných odstínů oranžové. Před stoupáním do sedla mezi Kazbekem a Malým Kazbekem se z lana odvazujeme. Do sněhu, který včera napadl se boříme až po pás, takže cesta ubíhá o hodně pomalu. Tomáš s Alešem jsou už v nedohlednu, takže dál pokračuji s Polákem, který toho má taky plné kecky jako já :) V sedle se všichni setkáváme, necháváme zde batohy a vydáváme se (někteří už podruhé) na závěrečný výstup na vrchol Kazbeku.
GPS záznam výstupu na Kazbek
ZDE si stáhněte gpx záznam výstupu na Kazbek
Počasí nám opravdu přeje a ze shora tak máme skvělý výhled všemi směry. Když se výhledů do sytosti nabažíme, vrátíme se k batohům a podobnou cestou se vracíme zpátky. Cestou potkáváme zástupy turistů, na které vrchol ještě čeká. Tak jsem docela rád, že jsme si vrchol užili v komornějším počtu (byli jsme tam současně čtyři) a nebudeme se tam tísnit s ostatními.
Opět navázáni překonáváme ledovcové plató. Poté nás čeká úsek, kde kvůli sluneční paprskům taje led a padají kameny. Zde nejdeme stejnou cestou jako při cestě na vrchol, ale snažíme se držet co nejdále od ledovo-kamenné stěny.
K Betlemi hut dorážíme krátce po poledni. Sluníčko stále svítí, tak dáme sušit oblečení promáčené od tajícího sněhu a na chvíli zkoušíme usnout. Po čtvrté hodině odpolední už však máme zabaleno vše, včetně stanů, a přes ledovec pod Betlemi hut vyrážíme stanovat o 600 výškových metrů níž- na místo kde jsme cestou nahoru svačili.
5. den
Čeká nás už jen sestup do Stepanspindy. Vybavení máme vrátit do 13:00, takže není moc kam spěchat. Odhadujeme, že by cesta měla zabrat maximálně 3 hodinky. U kostela Tsimba Tsameba máme relativně velký předstih oproti plánům, takže s Tomášem měníme kraťasy za dlouhé kalhoty a jdeme navštívit i interiér tohoto kostela. Poté už jen seběhneme po prašné silničce a po vrácení vybavení si v přilehlé hospůdce dáváme zasloužený šašlik s pivkem.
Výlety a obecně cestování mám rád již od útlého dětství, kdy mé kroky směřovaly zejména na hrady a zámky po ČR. Postupem času jsem začal vyhledávat spíše odlehlejší a méně známe oblasti na východ od našich hranic. Takže když zrovna nepracuji a nesedím před monitorem, trávím nejvíce času s batohem na zádech nebo v sedle kola.
