Do Itálie jsme se vypravili s devítičlennou partou začátkem července. Naším hlavním cílem bylo raftování. Většina členů posádky se chystala na sjezd divoké řeky poprvé či podruhé, proto bylo třeba síly srovnat a dohodnout se na vhodném úseku řeky, na který si troufnou všichni.
Ubytovali jsme se v kempu malebného městečka Val di Sole poblíž řeky Noce, kterou jsme se chystali splavovat. Noce je jednou z nejoblíbenějších a zároveň nejnáročnějších řek v Evropě. Pramení na úpatí hory Corno dei Tresignori a délka sjízdného toku je 62 kilometrů.
Řeka není doporučována začátečníkům, avšak s pár schopnými lidmi na palubě a především zkušeným kormidelníkem, se na sjezd jejího klidnějšího úseku může vypravit i nezkušený vodák.
Po dlouhé náročné cestě jsme si potřebovali trochu odpočinout, proto jsme se k řece vydali až další den ráno. Přístupná byla jen kousek od našeho dočasného domova. Vezli jsme si raft z České republiky, ale byla možnost si jej zapůjčit, s veškerým vybavením, případně také s instruktorem, přímo na místě.
Dva členové naší posádky zůstali v kempu, aby nás mohli v cíli vyzvednout autem, protože jsme se po sjezdu opět vraceli na původní stanoviště. Ostatní, připraveni v záchranných vestách a helmách, začali spouštět raft na vodu. První úsek nebyl příliš náročný, ale obtížnost se později zvyšovala, aby opět přešla v klidnější část toku, kde jsme měli prostor pro odpočinek. Nejnáročnější úsek nás čekal za městečkem Dimaro, proto jsme si před ním chtěli udělat pauzu a zakotvit ve zdejším kempu. Jeho obyvatelé však z cizí návštěvy neměli příliš velikou radost a byli jsme nuceni kemp hned opustit a pokračovat po proudu. Bylo třeba sebrat všechny síly a do pádlování se pořádně opřít. V méně přehledném úseku se nám podařilo uvíznout na kameni. Vyprošťování nám pár minut trvalo, ale za chvíli nás proud nesl opět dál. Sjezd jsme zakončili těsně před městem Croviana, kde začíná výrazně obtížnější část, skutečně nevhodná a nebezpečná pro nezkušené. Celá posádka byla nadšená ze skvělého zážitku na divoké řece. Všichni jsme byli tak unavení, že se muselo odstoupit od původního plánu vystřídat zbylé dva členy zájezdu a odložit další dobrodružství na zítřejší den.
Další den nám počasí opět přálo a program se opakoval. Přestože jsme sjížděli stejný úsek řeky, načerpali jsme opět nové zážitky a z raftu jsme vysedali neméně nadšení.
Řeka Noce protéká malebným údolím, sevřeném v horských masivech a právě takézdejší úchvatná příroda činí toto místo pro splavování tak oblíbeným. Další dva dny našeho pobytu jsme se proto rozhodli zpestřit si program túrami po okolních horách. Ze střediska PeioFonti jsme se vyvezli lanovkou do konečné stanice u RifugioDoss dei Cembri (2315 m) a odtamtud pokračovali pěšky po horském masivu. Poslední den naší dovolené jsme navštívili kouzelné horské jezero Lago Pian Palu a ve večerních hodinách jsme vyrazili na cestu domů.
