Lezení na pískovcích, které jsou v komunitě lezců označovány jednoduše písky, má nejen svou jedinečnou atmosféru, ale i několik pravidel. První pravidla pískovcového lezení pochází z Německa a formuloval je Rudolf Fehrmann již roku 1913. Česká verze těchto pravidel se datuje do roku 1958 a je pravidelně aktualizována (aktuální platné znění pochází z roku 2013).
Jištění na pískovcích
Je zakázáno použití vklíněnců, friendů, skob. Zapovězeno je rovněž použití vrtačky k navrtání vlastních úchytných děr, které by mohly skálu nenávratně poškodit. Pro jištění se tedy používají jen fixní body. Avšak na mnoha cestách je fixní jištění nedostatečné, a je tedy nutné sáhnout po pomůckách textilního charakteru. Smycemi a lanovicemi je možné provést například toto jištění
- • Založení uzlu – mezi spáry (do takzvaného hnízda) se vkládají lanovice s uzly tak, aby při pádu lezce byl uzel tažen ve směru zúžení. Tento způsob patří mezi nejvíce používané.
- • Uvázání hodin – jedná se o uvázání smyce kolem útvarů, které svým vzhledem připomínají přesýpací hodiny. Horolezecká lana tak nemají možnost nijak vyklouznout, a mnozí lezci považují tento způsob jištění na pískovcích za jeden z nejbezpečnějších.
- • Jištění na hrotu – tento způsob je v podstatě podobný jako výše zmíněné uvázání hodin. Jen s tím rozdílem, že lezec musí smyci důkladně zajistit proti jejímu vyvléknutí ze skalního výstupku.
Použití magnézia
Magnézium vysouší ruce a zvyšuje tak tření mezi lezcem a skálou. Tím umožňuje snazší výstupy či zdolávání i náročnějších cest.
Všechny chemické pomůcky, kam magnézium patří, jsou při lezení na pískovcích zakázány zejména z ekologického a estetického hlediska. Magnézium zanechává na pískovci bílé stopy, které nejenže působí nepřirozeně, ale dávají informaci o chytech i dalším lezcům.
Negativní vliv magnezia na skály a jejich okolí se doposud nepodařilo prokázat, ale ani vyvrátit. Pokud vaše horolezecká výbava magnezium obsahuje, tak vězte, že jeho použití na pískovcích je obecně zakázáno.
Lezení za mokra
Lezení za deště, nebo 48 hodin po něm je zakázáno nejen kvůli ochraně samotných skal, ale také samotných lezců. Samozřejmě je velmi diskutabilní jak vydatnou srážku lze už považovat za déšť. Pokud tedy spadne jen pár kapek a vy jste za lezením přijeli zdaleka, nikdo vám lezení pravděpodobně nevyčte. Zkušenější lezci by vhodnost pískovce k lezení měli vyhodnotit sami.
