Okružní výšlap po třech nejznámějších vrcholech-Kraví hora, Kuní hora a Vysoká
Novohradské hory, rozkládající se na samém jihu Čech v blízkosti města Nové Hrady a v ohraničení obcemi Horní Stropnice, Benešov nad Černou a Malonty, by mohly být bez nadsázky nazývaný „malou, krásnější Šumavou“, vzdálenou jen nedaleko od těchto dosud v mnohém panenských a nedotčených hor. Přízvisko „malá Šumava“ bych těmto horám dal proto, že kromě horských jezer ledovcového původu, která zde však bohatě nahrazují krásné rybníky (klauzury), využívané v minulosti k plavení dřeva, je ve zdejší přírodě možné nalézt naprosto totéž, co na Šumavě – nádherné louky, remízky, pastviny, hodně skalních útvarů na horách i kopcích, chráněná rašeliniště, stejně tak jako pralesy a to všechno na relativně malé ploše, která je v porovnání se Šumavou až téměř trpasličí. I výška několika vrcholů na české straně Novohradských hor se blíží výšce mnoha šumavských hor, přestože nejvyšší vrchol – Kamenec – má „jen“ 1072 metrů.
To těmto horám však nikterak neubírá na kráse, kvůli které se rozhodně vyplatí je více poznat. A přízvisko „krásnější Šumava“ bych těmto horám dal proto, že díky skutečnosti, že od konce druhé světové války až do roku 1989 byly v nepřístupné „železné oponě“, kam kromě pohraničníků a snad jen několika lesníků běžný smrtelník nesměl, se zde příroda velmi zachovala. I když nejedny části sousední Šumavy zakusily stejný osud, tak pokud se nemýlím, netýkalo se to Šumavy celé – na rozdíl od Novohradských hor – a proto zde dle mého názoru zůstala příroda ještě více zachovalá, než na Šumavě. A přestože jsem mnohá místa na Šumavě dosud nenavštívil, zdejší příroda už od pohledu jeví krásnější a nedotčenější, mj. i proto, že zde dosud není zdaleka takový nával turistů, jako na Šumavě.
Proto bych veškerou turistickou obec, která o těchto horách třeba dosud ani ještě neslyšela, s nimi rád blíže seznámil. Konkrétně s nejkrásnějšími a s více i méně známými částmi a zákoutími a výlety do nich. Na začátek bych se více rozepsal patrně o nejznámější a turisty nejvíce navštěvované části, a sice s trojicí velmi známých hor – Kraví horou, Kuní horou a Vysokou. Je to celodenní trasa, vhodná pro zdatnější turisty, o celkové délce zhruba 20 km.
Začátek trasy je v obci Hojná Voda, nacházející se na úpatí 953 metrů vysoké Kraví hory. Z ní se po červené značce vydáme poměrně náročným a kamenitým terénem zhruba jedenapůlkilometrovou cestou až na její vrchol. Během stoupání můžeme obdivovat nejedny zajímavé skalní útvary a mrazové sruby, místy značných rozměrů. Nejznámější je patrně 10 metrů vysoký skalní útvar jménem Napoleonova hlava, nedaleko pod vrcholem. Na vrcholu nás uvítá železná věž, sloužící původně jako vojenská hláska, která byla v roce 2001 přestavěna na telekomunikační věž, zároveň sloužící i jako veřejná rozhledna. Jsou z ní velmi pěkné výhledy na všechny strany, zejména na Novohradsko, okolí Benešova nad Černou, Slepičí hory a protilehlou horu Vysoká, kterou máme odtud téměř jako na dlani.
Poté se po červené značce pozvolna vydáme k sousední Kuní hoře, vysoké 925 metrů. Na rozdíl od Kraví hory sice poskytuje jen poměrně omezenou vyhlídku směrem k Novým Hradům a Horní Stropnici, avšak má podobně pěkné skalní útvary. Zanedlouho se napojíme na zelenou značku, která nás dovede dolů pod úpatí hory, do obce Staré Hutě. Z této obce se vydáme po silnici směrem zpět k Hojné Vodě a následně po červené značce odbočíme na pohodlnou asfaltku směrem k nejvyšší hoře z této trojice, k hoře Vysoká, měřící 1034 metrů. Po Kamenci (1072 m) a Myslivně (1040 m) je to třetí nejvyšší hora na české straně Novohradských hor. Po zhruba dvou až třech kilometrech chůze dojdeme k místu, kde s námi začíná červená značka pozvolna stoupat na její vrchol. Je to poměrně náročné a dlouhodobé stoupání, stejně jako cesta zpět z vrcholu. Budeme však odměněni pohledem na obdobná skaliska jako na předchozích dvou horách, místy až 20 metrů vysokými. Nicméně, i z Vysoké jsou výhledy na okolí jen velmi omezené a kdo chce nějaký takový zkusit, musí sejít ze stezky. Bývala zde kdysi známá Vitorazská vyhlídka, která je však dnes bohužel téměř celá zarostlá vysokými stromy a proto jsou výhledy z ní jen minimální. Poté se po červené značce pozvolna vydáme dolů, až dojdeme zpět do Hojné vody. Celá okružní trasa po Vysoké měří cca 10 km. Komu by tato štreka nestačila, může si ještě prohlédnout nedaleký prales Hojná voda s naučnou stezkou.
