Svůj čtvrtý tip na výlet Novohradskými horami bych věnoval cestě na druhý nejvyšší vrchol Novohradských hor, Myslivnu a Pohořský rybník. Cestu bychom mohli začít zhruba mezi bývalou Terčí hutí a Skelnou hutí, v místech, kde se kříží hned několik asfaltových cest, které však dosud nejsou označeny žádnými přehlednými turistickými ukazateli ani značkami. Proto se ani zde v žádném případě neobejdeme bez dobré turistické mapy a celou cestu na vrchol musíme pozorně sledovat a kontrolovat. Celková cesta z těchto míst na vrchol Myslivny není tak fyzicky náročná, jak by se možná zprvu zdálo, protože Myslivna odtud není žádný příliš strmý vrchol. Je to spíše taková pohodlná cesta, vyznačující se několika zajímavými zákrutami, v nichž je však zapotřebí se dobře orientovat.
Nedlouho před dosažením vrcholu návštěvníka upoutají nápadné a rozlehlé lesní holiny, následek orkánu Kyrill, který zkraje roku 2009 napadl i Novohradské hory a pokácel zde spoustu stromů. Je štěstí, že nejkrásnější partie těchto hor zůstaly víceméně ušetřeny. Na samotném vrcholu Myslivny se nachází malá lesovna, kde sídlí správa lesů Novohradska. Není ještě od věci zmínit, že již několikátým rokem se vážně spekuluje o tom, že na vrcholu této hory se plánuje postavit astronomická observatoř, podobná té známé na Kleti, protože na Myslivně je prý nejvíce jasných nocí za rok z celé České republiky. No, doufejme, že se tak nakonec nestane, protože celkový vzhled vrcholu Myslivny by to pochopitelně velmi poškodilo, nehledě na to, že okolí jejího vrcholu je chráněné území horského lesa. Hned vedle lesovny je hodně žulových skalisek a balvanů, z nichž je pěkný výhled na část Novohradských hor a Kaplicka. Za ideálních podmínek je možné odtud pouhým okem dohlédnout až na Alpy, vím to z vlastní zkušenosti.Rozhodně stojí za to se se zde alespoň chvíli zdržet.
Možností, kudy z Myslivny sejít, je hned několik, nicméně, pokud na Myslivnu jdeme od Terčí Hutě, rozhodně bych doporučoval co nejkratší cestu jednou poměrně strmou a úzkou lesní cestou k nedaleké volně přístupné studánce s pitnou vodou a následně jednou asfaltkou klesat stále dolů až k Pohořskému potoku, odkud se vydáme odpočinout si do zhruba půl kilometru vzdáleného penzionu Baronův Most, nazývaným též Baroňák. Původně to byla hájovna, která, pokud se nemýlím, pamatovala nejvíce časy Buquoyů a zhruba v této době byla také postavena a po roce 1989 byla přestavěna na penzion. Je zde i možnost ubytování, ale to je nutné si objednat s dostatečným časovým předstihem a ideálně ještě před začátkem letní sezóny a rovněž se musí počítat s tím, že není právě nejlevnější. Nicméně, ceny jídel i nápojů pro běžné návštěvníky, kteří mají v plánu si tam třeba jen na chvíli odpočinout, jsou celkem přijatelné, interiér tohoto zařízení je příjemně vyzdoben, zejména historickými obrazy a zvířecími trofejemi a rovněž je zde možné si zakoupit některé turistické pohlednice těchto míst, včetně historických. Rovněž je zde možnost si bez problémů doplnit zásoby vody.
Poté následuje trasa proti proudu Pohořského potoka k Pohořskému rybníku, vzdáleného od Baronova mostu zhruba dva kilometry. Pohořský rybník, někdy nazývaný podle dávno zaniklé obce Jiřice, rozkládající se v jeho těsné blízkosti, též Jiřický či Jirčák, je ze všech rybníků Novohradských hor nejrozlehleší a bezesporu také nejkrásnější. Přestože je to rybník, svým vzhledem připomíná spíš nějaké šumavské horské jezero. Ostatně, moje fotografie tohoto rybníka v tomto přirovnání jsou celkem dobrým důkazem. Romantice mu bezesporu dodává i jeho místy dost
načervenalá železitá voda, zejména u břehů. Rovněž letní jitra jsou zde nezapomenutelná, jedno takové jsem tam také osobně zažil. Je zde i pěkný turistický přístřešek, ideální k dalšímu krátkodobému odpočinku. Odtud dále proti proti proudu Pohořského potoka je jen kousek k Pohoří na Šumavě, v jehož okolí se rozkládají nádherné pláně, louky a lesní remízky a zhruba 3 kilometry od této obce se nachází také nejvyšší vrchol Novohradských hor, Kamenec. Ale o tom až zase příště…
