V Kutné Hoře-Sedlci se nachází místo nabité magnetismem, jež láká každý rok mnoho návštěvníků nejen z řad českých turistů k prohlídce bizarně vyzdobené kostnice, která nese myšlenku smrti jako součásti života a především jeho završení v duchu křesťanské tradice.
Z historie
Kostnici najdete pod kostelem Všech svatých. Váže se k ní pověst, jež praví, že ve 13. století byl jeden ze sedleckých opatů vyslán na cestu do Jeruzaléma, odkud si přivezl hrst půdy pocházející od Božího hrobu, již rozptýlil po zdejším hřbitově. Mnoho lidí, nejen z blízkého okolí, ale i z Bavorska, Polska či Belgie, toužilo navždy spočinout ve zdejší posvěcené půdě.
Tak se také stalo, kdy zde především za morových epidemií bylo pohřebeno tisíce lidí, uvádí se konkrétní číslo kolem 30 000 zemřelých, kdy zhruba dalších 10 000 zemřelých sem přibylo za husitských válek, když byl vypálen sedlecký klášter. Po husitských válkách byl hřbitov postupně rušen a kosti byly přesunuty do spodní části kaple. Zřejmě z této doby pochází pověst vyprávějící o poloslepém mnichovi, jenž kosti srovnal do šesti pyramid, a dokonce se mu následně vrátil zrak. V 18. století dochází k přestavbě kostela ve stylu barokní gotiky pod taktovkou proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
Výzdoba
Výzdoba kostnice sestává ze 40 000 kostí uspořádaných do pyramid, lustrů a dalších podivuhodných ozdob a její základní koncepce je připisována mimojiné Santinimu. Výzdoba je v duchu barokní zbožnosti a principů její estetiky, kdy např. pyramidy z kostí a lebek mají vyjadřovat zástup zesnulých čekajících na vzkříšení.
Poslední úpravy výzdoby provedl řezbář František Rint, který vytvořil např. kostěný lustr, erb Schwarzenbergů. Lustr (mimochodem symbol světla) vytvořený ze všech druhů kostí lidského těla je velmi unikátním prvkem výzdoby.
Zde se člověku připomíná skutečnost konečnosti jeho života a celé místo tak prostupuje myšlenka latinského Memento mori – Pamatuj na smrt neboli poselství v duchu „Byli jsme to, co jste vy a i vy budete to, co jsme my.“
I když některé zřejmě při pohledu na lebky, v jejichž očních důlcích spatří různé mince, spíš napadne, zda to není už znesvěcení nebo alespoň neúcta k tělesným pozůstatkům člověka …
Otevírací doba a vstupné
Kostnice je otevřena denně kromě 24.12. takto:
listopad – únor 9:00-16:00
duben – září 8:00-18:00
v neděli 9:00-17:00
říjen, březen 9:00-17:00
Vstupné činí 90 Kč pro dospělé a 60 Kč snížené vstupné.
Ale pokud se chystáte navštívit i blízkou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a chrám sv. Barbory je výhodnější koupit si kombinovanou vstupenku, ať už jen do dvou objektů či rovnou všech třech.
Kudy ke kostnici?
Pokud přijedete vlakem na hlavní vlakové nádraží, můžete se vydat ke kostnici pěšky, kdy se kousek za nádražím napojíte na červenou turistickou značku, případně půjdete pořád rovně až ke klášteru Nanebevzetí Panny Marie a zde vás již ukazatelé jistě navedou ke kostelu Všech svatých s kostnicí.
Nechcete-li jít pěšky, vystupte na vlakové zastávce Kutná Hora-Sedlec, odkud už je to kousek. Nebo se dá ke kostnici dojet autem, kdy sem přijedete ze silnice č. 38 od Kolína či Čáslavi, a zaparkovat v její blízkosti.
Až navštívíte tajuplnou kostnici, rozhodně neopomeňte na úchvatnou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, kterou jste si při cestě ke kostnici nemohli nevšimnout, další pozoruhodné a vynikající dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ale o ní až někdy příště.
