V Evropě jsme zvyklí, že historicky nejdůležitější středověká pevnost by se měla doposud nacházet v hlavním městě země a alespoň částečně sloužit jako útočiště současné vlády. Česká republika není výjimkou. Ne každý stát měl ale takové štěstí, aby zůstalo sídlo králů z dob minulých v dostatečně dobrém stavu pro roli reprezentativního symbolu hlavního města.
Pokud se pokusíme nalézt sídlo králů středověké Bosny, v současném hlavním městě Sarajevu nepochodíme. Královský hrad Bobovac je od Sarajeva vzdušnou čarou vzdálen asi 80 km severozápadně. První zmínka o pevnosti Bobovac pochází ze 14. století a ve středověku zde byla uschována královská koruna bosenských králů. Bývalé rozsáhlé středověké sídlo se nachází v horách na velmi špatně přístupném místě. Taková nepřístupná poloha se zdá být pro hrad tou pravou obrannou strategií, přesto neočekávejte zachovalou stavbu typu Pražského hradu, nýbrž velmi rozsáhlou zříceninu hradního i podhradního areálu. I když Bobovac mnohokrát četným útokům nepřátel odolal, byl koncem 15. století zrazen svým tehdejším pánem, který ho bez odporu vydal do ničivých rukou Turků.
Nejbližším vhodných výchozím bodem je město Vareš. Ve Vareši vás uvítá cedule evropského typu upozorňující na existenci hradu Bobovac v nedalekém okolí a následně ukazatel označující správnou odbočku. Nenechte se však zmást a neočekávejte i nadále asfaltovou silnici s ukazateli k hradu. Ani nevěřte počtu kilometrů na ceduli. Pokud se vydáte po uvedené odbočce, silnice pomalu ztratí asfalt a bude se kroutit v zalesněných kopcích i mimo les. Ačkoliv se automapa Croatia-Slovenia-Bosnia-Herzegovina zakoupitelná na benzinových stanicích bude tvářit všeznale svým klasickým evropským červenozeleným designem, není třeba ji věřit každou silničku. O tomto faktu se přesvědčíte právě při cestě z Vareše směrem k hradu Bobovac. Ačkoliv mapa naivně proklamuje silnici vedoucí z Vareše přímo do vsi Mijakovici, která je hradu na dosah, vy se po poměrně dlouhém proplétání zalesněnými horami objevíte ve vsi Pogar, znázorněné na mapě na zcela jiné silnici. Není však třeba panikařit či se vracet. Sjízdné silnice pouze vedou zcela jinudy, než mapa uvádí. Ani poloha hradu Bobovac není na mapě úplně věrná. Jednoduše poté, co v průběhu dlouhé jízdy potkáte ještě jeden ukazatel k hradu, projedete vsí Pogar a pak dlouho podél říčky, tak dorazíte k mostu přes řeku s dřevěným přístřeškem na dohled. Most doprava přes řeku prozatím nepřejíždějte, nýbrž pokračujte rovně do kopce. Brzy se octnete nad vsí Mijakovici, kde Vás uvítá dřevěná bouda s nákresem půdorysu hradních rozvalin. Odsud můžete následovat krátkou značenou procházku mezi hradní pozůstatky. Koho rozsáhlost areálu nepřekvapí již z nákresu půdorysu, toho o to více v reálu udiví, kolik kilometrů lze nachodit mezi zbytky královského sídla. Na obzoru se Vám postupně objevují další a další zbytky hradních rozvalin se scenérií lesnatých hor v pozadí. Představivost o živém dění na nyní opuštěném místě probudí zachovalá mělká kruhová studna. Pro přírodovědné nadšence lze podotknout, že v době naší návštěvy ji obývali čolci.
Ačkoliv je hrad na nepřístupném místě, v posledních letech pravděpodobně poutá zájem lidí. Naznačuje to přítomnost vlajky, popisné cedulky, opravená část kameny dlážděné hradní cesty i četné vyšlapané cestičky. Nová dřevěná bouda u silnice byla zamčena, ale působila jako nocoviště pro horské turisty. Poblíž lze spatřit ukazatel značené trasy přes hory. Podle našich informací by měla být schůdná regionální turistická trasa R405 vedoucí z Vareše přes Bobovac až k Čatići. Kdo by ovšem chtěl tuto trasu absolvovat, tomu doporučujeme zjistit si více informací. Před občanskou válkou byla Bosna velmi dobře proznačena, současný stav značení závisí na průběžné obnově stezek po válce. Bosna je zemí, kde může být pro miny v neprochozených končinách nebezpečno.
Pokud se budete chtít po prohlídce hradu vrátit po silnici do civilizace jinou cestou, než jste přijeli, můžete sjet dolů ke zmiňovanému mostu přes řeku. Přes most vede cesta směřující do vsi Kraljeva Sutjeska, která se již nachází na silnici do Čatići. Ačkoliv je tato cesta od hradu do civilizace kratší než předchozí zmiňovaná, klade vyšší nároky na vozidlo. Kamenitý nezpevněný povrch na cestách vedoucích velmi zprudka do kopců prověří vlastnosti auta i řidiče. Ze vsi Kraljeva Sutjeska vede již dále do civilizace asfaltová silnice. Průjezdem soutěskou tak výlet k nepřístupné královské zřícenině končí.
