Jestli si myslíte, že Havajské ostrovy jsou dostupné jen lidem s vyššími příjmy, pak jste na omylu. Naopak. Tací turisté většinou jedou do jednoho resortu a z pohodlí svého hotelu sledují život kolem. Vydáte-li se však na Havaj jen s baťůžkem, nezadluží vás to na dalších deset let a navíc si užijete parádní dovolenou plnou dobrodružství a poznání.
Když jsme se rozmýšleli, kam vyrazíme na začátku jara, napadla nás nejprve Amerika, tedy konkrétně velmi známý okruh po „nejprofláklejších“ přírodních památkách severozápadu. Jenže pak jsme zatoužili po slunci a zjistili, že Havajské ostrovy jsou od našeho zamýšleného cíle vzdáleny už „jen“ dalších šest hodin letu.
Cestování mezi ostrovy
Havajské ostrovy leží v Tichém oceánu a od roku 1959 patří k USA. Souostroví tvoří celkem 19 ostrovů převážně sopečného původu a my si vybrali hned čtyři z nich k naší návštěvě. Svou pouť jsme započali na Oahu v hlavním městě Honolulu, pokračovali na Big Island, pak na ostrov Maui a nakonec jsme navštívili Kuaui. Mezi ostrovy funguje prakticky jen letecké spojení, které zajišťují havajské aerolinky a několik menších „low costových“ společností. Letenky jsme zakoupili přes internet z Čech a ukázalo se, že je to dobrá volba, protože na místě levnější nebyly, ba co hůř, na některé lety nebyly už vůbec. Při přepravě nízkonákladovými společnostmi je ale třeba dát pozor na to, zda jsou v ceně také zavazadla. Někdy se totiž díky „bagáži“ může cena vyšplhat do závratných výšek.
Doprava je trochu problém
Ačkoliv je Havaj jedním z nejmladších státu USA, Amerika zde dýchá na každém kroku. A to i v dopravě, takže bez auta jste tu jako bez ruky. Autobusová doprava funguje prakticky jen na ostrově Oahu, trochu na Maui a Big Islandu. Na dalších ostrovech už jen velmi sporadicky. Kromě autobusu se nabízí možnost stopování nebo zapůjčení auta (což se snadno může stát největší položkou v celém rozpočtu dovolené). Jenže my neměli na vybranou. Jako pracující jsme naší cestě mohli věnovat maximálně tři týdny a tak jsme si auto na třech ostrovech zapůjčili. Jediné Oahu jsme se rozhodli projet autobusem, jenže už na letišti v Honolulu nastal problém. Autobus do centra sice stojí pouhé dva dolary, ale jenom v případě, že sebou nemáte velká zavazadla. Jinak vám nezbude než „využít“ služeb transferu z letiště, který je mnohem dražší. Středně velké batohy vám, ale do autobusu vezmou a tak se nám podařilo propašovat se s přebalenými batohy mezi „místňákama“ do centra.
Okolo ostrova pak jezdí několik linek v podstatě bez jízdního řádu, ale zase tak často, že jsme se vždy pohodlně dostali tam kam jsme chtěli.
Campy kam se podíváš
Dalo by se říct, že Havaj je ráj pro kempaře. Bydlení v kempu je navíc také nejlevnějším ubytováním a my jsme prakticky (až na Honolulu, kde jsme využili místního hostelu) jinak ani nebydleli. Kempy jsou krásné s výborným sociálním zázemím, ovšem ne vždy s pitnou vodou. Na Havaji existují tři druhy kempů: státní, oblastní a kempy v přírodních rezervacích. Na všechny je potřeba zařídit si předem povolení. Ceny se pohybují od tří do pěti dolarů za noc a stan. Kempy lze zarezervovat přímo přes internet, ale úskalí je v tom, že některé jsou beznadějně obsazeny. Pravdou však je, že po nás povolení chtěli jen asi ve dvou státních kempech a když nás spící bez povolení v oblastním kempu načapal „ranger“, jen jsme si u něj povolení dokoupili a žádnou pokut jsme nikdy neplatili.
Nejlevnější je fastfood
Nejlevnější teplé jídlo seženete ve fastfoodu. Cenové porovnání s naším McDonaldem dopadlo remízou. Rozdíl je snad jen v tom, že ve většině fastfoodu na Havaji funguje tzv “bezedný kelímek“ a porce jsou tu znatelně větší. Kromě McDonaldu, KFC a Burger Kingu se dá za slušné peníze najíst i v čínských nebo mexických restauracích.
Pokud si přece jen hodláte vařit, pozor na plynové bomby. Doporučuji koupit na místě i vařič (další vybavení rozhodně není potřeba kupovat), protože místní plynové bomby jsou nekompatibilní s některými typy u nás běžných vařičů. Bohužel, pokud hodláte navštívit více ostrovů, do letadel vám plynové bomby nevezmou, takže nejlepší je koupit co možná nejmenší bombu. Dostávám se tak ještě k jedné malé nesnázi, a to jak koupit jakékoliv potraviny v optimálním množství za rozumné peníze. Prakticky to možné není. Pokud chcete ušetřit, musíte nakupovat jako američan – havajan, takže ne litr mléka, ale nejméně půl galonu, tedy téměř dva litry. Koupíte-li litrové balení zaplatíte na jednotku mnohem víc.
Dej si Havaj
A co na Havaji dělat? My jsme se věnovali hlavně chození. Havaj je neuvěřitelně různorodá. Na malém kousku země zde najdete deštné pralesy i vyprahlé polopouště. Jsou tu čtyřtisícové sopky (Big Island – Mauna Loa a Mauna Kea), kde regulérně klepete zuby jestliže jste si sebou duchapřítomně nevzali zimní oblečení. Ale už za půl hodiny, můžete stanout na břehu oceánu jen v lehkých letních šatech. Na Havaji roste mnoho endemických druhů rostlin a žije zde spousty zajímavých zvířat. Pro sportuchtivé nabízí každý ostrov (kromě golfových hřišť) krásné treky panenskou přírodou a potkali jsme zde i skupinu Čechů objevujících Havajské ostrovy na kole. Havaj je samozřejmě rájem pro vodní sporty. Pod hladinou oceánu najdete úžasné scenérie podmořského života s korálovými útesy a všudy přítomné mořské želvy. A je jedno jestli máte na zádech bombu nebo jen šnorchl v ústech. Můžete také vyzkoušet surfování nebo windsurfing. Každopádně na Havaji nuda není.
