Pátek, 13.srpna
Je pátek třináctého a já se v půl 11 vydávám autobusem do Prahy, kde se kolem poledne potkávám s Martinou. Jízdenky do Brna máme koupené na autobus odjíždějící z Florence ve 12:30, takže než se naději sedím ve žlutém autobuse Student Agency a směřuji do moravské metropole. Zde máme díky plánované časové rezervě tři volné hodiny. Ty vyplňujeme testováním místního zlatavého moku a ze zahrádky hospody u autobusového nádraží vyhlížíme autobus od CA Jenda (která nyní patří pod Alpinu).
Autobus naštěstí zeje prázdnotou a jen sem tam sedí menší skupiny výletníků, a tak operativně zabíráme každý čtyři sedačky. Než usnu stačím shlédnout dva puštěné filmy.
Sobota, 14.srpna
Do Livorna přijíždíme zhruba v devět hodin, což je o dvě hodiny dříve bylo plánováno. Po rozkoukání vyrážíme pěšky do 8 km vzdáleného kempu v Calambrone. Cestou nás překvapí slušný liják, naštěstí jsme poblíž mostu, pod kterým ho v suchu přečkáme. Kolem oběda jsme již v kempu (11,5 €/osoba/den) a stavíme stan na né zcela měkkém povrchu. Sotva jej postavíme, začíná opět pršet a v dáli je slyšet bouřka. Zalézáme do stanu a já ihned usínám.
Déšť kolem páté odpolední ustal, čehož využíváme a jdeme se podívat na nedalekou pláž. Obloha se ale po chvíli opět zatahuje a raději se tedy vracíme do kempu. Večer strávíme ve světle čelovek nad čtením časopisů a luštěním křížovek.
Neděle, 15.srpna
Ráno nás budí poryvy větru bičující náš stan. Ovšem jen co vykoukneme, zjišťujeme, že se nad námi nachází azurově modrá obloha. Posnídáme tedy zbylé sušenky a jdeme na zastávku autobusu jedoucího do města proslaveného šikmou věží. Do Pisy. Z autobusu vystupujeme po necelé hodině jízdy po silnici kolem pobřeží. Projdeme si historické centrum a areál kde se nachází známá šikmá věž, kde samozřejmě neopomeneme udělat obligátní fotky na kterých podpíráme padající věž:)
Po návratu do kempu v Calambrone zdlábneme rychlý oběd a hned jdeme na pláž užít si moře a sluníčka. Bohužel, kvůli silnému větru, který zvedá zrnka písku a bičuje jimi naše těle, zde dlouho nevydržíme. Vracíme se tedy do kempu, kde strávíme zbytek odpoledne i večera.
Pondělí, 16.srpna
Oproti včerejšku vstáváme o něco dříve tj. v půl sedmé. Věci i stan balíme v rekordním čase 25-ti minut a na zastávku přicházíme několik málo okamžiků před příjezdem autobusu směřujícího do Livorna. Z centra Livorna se do přístavu dostáváme rychle a již kolem osmé sedíme na horní palubě trajektu a pozorujeme jak v jeho útrobách mizí nespočet osobních i nákladních automobilů.
První dvě hodiny z celkem čtyřhodinové plavby ubíhají rychle, ale jelikož dále již není na co nového koukat a trajekt jsme prošmejdili téměř celý, tak se další dvě hodiny již vlečou.
Z Bastie, kde trajekt opouštíme, se chystáme stopovat až na začátek našeho treku do Calenzy. První auto nám staví až téměř po dvou hodinách, při kterých jsme vyzkoušeli bezpočet „stopovacích plácků“. Poté jde, ale již vše, jak po másle a do základního kempu pod horami se dostáváme pomocí celkem tří stopů kolem půl deváté večer. Postavíme stan a jdeme hned využít kuchyňku, která se v kempu nachází. Vařím fazole. Spát dnes jdeme brzy, jelikož nás zítra čeká náročný nástup a chceme vstávat ještě za tmy.
Výlety a obecně cestování mám rád již od útlého dětství, kdy mé kroky směřovaly zejména na hrady a zámky po ČR. Postupem času jsem začal vyhledávat spíše odlehlejší a méně známe oblasti na východ od našich hranic. Takže když zrovna nepracuji a nesedím před monitorem, trávím nejvíce času s batohem na zádech nebo v sedle kola.
