Rumunský Banát je v České republice dobře znám. Není divu, když místní vesnice obývají čeští přistěhovalci, kteří stále udržují svůj původní jazyk i kulturu živé.
Češi přicházeli do Banátu v polovině 19. století vylákání ze svého rodného kraje podnikavým místním obchodníkem pod záminkou nabídky práce, půdy a celkově lepšího života bez roboty i vojenské služby. Ačkoliv se pro české přistěhovalce po náhlém zmizení zmíněného podnikavce běh událostí zkomplikoval, někteří z nich i přesto ve zbudovaných osadách zůstali a další generace jejich rodin Banát obývají dodnes.
České obce se nacházejí v nejjižnějších výběžcích Karpat v oblasti jižního Banátu nad zářezem koryta Dunaje. Jednou z českých vesnic je obec Svatá Helena (rumunsky Sfanta Elena) rozkládající se přímo nad Dunajem asi 7 km od města Moldova Noua.
Do obce vede strmá silnice prudce stoupající od koryta Dunaje do asi 400 m n. m. Víska je malá a způsob života i zemědělského hospodaření zůstává u způsobů starých časů. Stále zde můžete na návsi potkat panímámu vláčící za sebou kravku i dvojici volů táhnoucí povoz.
Jednou z možností krátké procházky je výlet ke Kulhavé skále. Ačkoliv je značení na mapě zcela jasné a cíl se nachází blízko, situace byla v roce 2011 zkomplikována novou výstavbou větrných elektráren. Masová výstavba narušující okolí nejen novými větrníky, ale především rozoráním malebné krajiny hustou sítí širokých příjezdových dálnic pro těžkou techniku, komplikovala těsně za vsí orientaci v prostoru. Zdali byla již stavba elektráren dokončena a značení obnoveno, nám není známo.
Od hospody se vydáte směrem do kopce kolem řady chalup a ovocných sadů až k malému fotbalovému hřišti. Zde nastává zmiňovaná komplikace.
Člověk kráčí stovky metrů a pozoruje těžkou techniku brázdící krajinu drobných zemědělců, koně pasoucí na pozemcích, jejichž majitelé zatím odolávají vykoupení, i babičku lopotící se s motykou na poli se scenérií bagru v pozadí. Názor na tuto výstavbu si může utvořit každý člověk sám, faktem je, že někteří místní obyvatelé z těchto evropských novinek příliš nadšení nejsou.
Ve chvíli, kdy člověk zanechá tuto rozporuplnou scenérii za sebou, otevře se mu výhled do kopcovité krajiny luk, políček a pastvin. Sem tam se na obzoru objeví skupinka lidí obhospodařujících zdejší kraj, ale jinak pusto prázdno. Okolí Kulhavé skály je natolik proznačeno, že lze obejít malý okruh. Lesnaté údolí po zelené značce poskytne příjemný stín v letním horkém počasí. Po cestě můžete spatřit různé malé jeskyně naznačující krasové podloží v oblasti. Takovým krasovým útvarem je právě i Kulhavá skála. Její tvar a stín okolních stromů vybízí k odpočinku před cestou zpátky do vsi, kde si o okolí můžete popovídat s místními. Komu by Svatá Helena byla málo, tomu místní lidé rádi poradí, jak navštívit další české osady.