Každý pořádný cestovatel a výletník už určitě aspoň jednou navštívil zříceninu hradu Valečov. Ale už možná málo kdo ví, že v okolí hradu se skrývají zajímavá místa k prozkoumání. Nejlepší je absolvovat výlet s dětmi nebo pejskem, protože pro ně je to opravdové dobrodružství.
Pro ty, kteří neradi bloudí hradem s dlouhosáhlým výkladem průvodce lze to nejdůležitější shrnout jednou tradovanou pověstí: Kdysi na hradě žila hradní paní jménem Machna. Ta byla velice zahleděná do svého bohatství a nic pro ni nemělo větší význam. A protože Valečov vždy musel čelit nájezdům mnoha zbojníků a loupežníků, nechala tedy pod Valečovem vybudovat rozsáhlé podzemní chodby, ve kterých si užívala svého neskromného bohatství. Všechny poddané, kteří pracovali na vybudování podzemí, zahubila ze strachu, že její skrýš prozradí. Nakonec jí nezůstal jediný poddaný a zemřela v naprosté samotě. Do dnes se prý poklad skrývá v útrobách hradu a hradní paní na hradě do dnes straší nezvané hosty.
Samotný hrad Valečov má tedy velice bohatou historii a je jeden z mála hradů, který je otevřen i v březnu. Návštěva hradu a okolí je tedy velice příjemná v prvních jarních dnech, kdy se dá absolvovat prohlídku bez zbytečných tlačenic. Pokud máte hezké počasí, je výhled z hradu opravdu kouzelný.
První jarní paprsky přilákaly i mě s mamkou a naším minipsíkem Aidinkou. Valečov už jsem mnohokrát navštívila dříve, a proto bylo naším cílem prozkoumat okolí hradu a alespoň trochu utahat Aidinku, která má energie opravdu na rozdávání. Pro ni to byl doslova ráj.
Nejdříve nás zajímala skála vykukující z vrcholků stromů, přímo naproti hradu. Výstup to nebyl nijak náročný, ale v lese, kde je ještě sníh, to nebylo úplně jednoduché. Nahoře nás čekal nádherný výhled na hrad Valečov a místo přímo vyzývající k fotografii s hradem v pozadí. Dokonce jsme objevily i malou skalní skrýš vysoko na skále. Odvážím se tam vylézt, až trochu opadne sníh J Cestou dolů nás vylekala obrovská srnka, naštěstí Aidinka potlačila své lovecké pudy a s ledovým klidem dál prozkoumávala skalní výběžky.
Pomalu jsme se vracely lesem zpět, okolo hradu. Příroda byla opravdu kouzelná. Jarní paprsky nás nabíjely energií, i když ještě neměly proti ledovému větru takovou sílu. Širokou skalní průrvou jsme se dostaly až k Valečovským světničkám. Kdysi tu byla obydlí doplněná dřevěnou dostavbou a chlévy pro dobytek. Pokud se místo s pečlivostí projde, dá se napočítat až 28 malých světniček.
Z historie lze vyčíst, že tyto útvary zde jsou již od doby kamenné, což také naprosto zdařile dokazují „pravěké kresby“ na jedné ze světniček :) Musím říct, že Vás tento pohled přímo vtáhne do historie tohoto místa. Každá ze světniček má své kouzlo. Je vidět, že lidé v dávných dobách byli opravdu vynalézaví v úpravě svých obydlí. To se také poté velice vyplatilo husitům, kteří zde úspěšně bránili okolí hradu z opravdu strategického místa. Není divu, že Valečov ve své podstatě nikdy nebyl dobyt.
Cestou od světniček ke hradu nelze přehlédnout označenou hladomornu s vězením zvanou Beneška. I když je hladomorna vytesaná do skály hluboká necelých 10 metrů, sotva dohlédnete na dno. I tak by tam ale málokdo chtěl strávit nejednu noc. Vracíme se postupně k hlavnímu vstupu do hradu na nádvoří, kde místo současného informačního stavení stála studna.
Nemůžeme si nevšimnout skály, která je těsně u hradu. Původně byly skály propojeny a pukliny uvnitř mezi skalními bloky sloužily jako pomocné prostory: vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikační chodby. Vstup je příliš vysoko, ale to by nebylo dobrodružství, aby se to aspoň nezkusilo. Nahoře se mi naskytl opravdu příjemný pohled do údolí.
Za hradem je ještě mimo jiné dosud k vidění přístřešek, který v pohádce Rumlcimprcampr představoval sídlo hlavního hrdiny. A kdo se opravdu pozorně dívá na pohádky, možná pozná Valečov a jeho okolí i v pohádce Lotrando a Zubejda.
Pocházím z města skla – Nového Boru. Cestování a sportování mě doprovází už odmalička. Cestovala jsem nejen za prací, ale také za dobrodružstvím, protože občasný adrenalin je pro mě nedílnou součástí smyslu života. Nyní bydlím a pracuju v Mladé Boleslavi a studuju VŠ – fakultu …
